|
Možná jste si všimli, že v České republice se nedostává lidských zdrojů pro bezproblémový chod zahraničního (ale i tuzemského) průmyslu [1]. Je zde sice několik set tisíc nevyužitých rezerv, ale o ty zdejší průmysl zájem nejeví a kromě toho dyžgrymynácia more.
Nezbývá, než tyto zdroje načerpat extenzivním způsobem (v souladu s politikou OSN či komise Evropské Unie, které o tomto způsobu hovoří jako o investici do budoucnosti). Ale nikde už se oficiálně nedočtete, jaké výše dosahují kvantitativní požadavky extenzivního řešení saturace potřeb průmyslu. Všude se jen hovoří o chirurzích, atomových fyzicích, IT specialistech či frustrovaných špičkových sportovcích, tedy spíše o té kvalitativní stránce migrace lidských zdrojů.
Zvedl jsem tedy vhozenou rukavici, poohlédl se po dostupných faktech a vypracoval studii, která zakalkulovala silné i slabé stránky tohoto procesu, jež vám zde nyní předkládám.
Použité literatury byla samozřejmě přehršel, ale protože se nejedná o diplomovou práci poslance, uvedu jen dvě (neobávajíce se nařčení z plagiátorství).
Nejprve jsem si pečlivým zmapováním pracovního trhu specifikoval potřebu nenaplněných pracovních pozic. Přes různé odhady, sezónní kalkulace některých odvětví a lokální požadavky několika firem jsem dospěl ke zhruba shodnému výsledku jako zdroj zde [1], tedy 267.000 míst, v mém případě (díky kvalifikovanému přístupu) doplněnému i o chybu: +/- 114.000 pracovních míst.
Ekonomickým efektem nenaplněných kapacit jsem se nezabýval, protože jsem si vytkl cíl zaměřit se především na onu kvantitativní stránku věci. A zde mi byl nápomocen tento zdroj [2].
Myslím, že z vět "Tehdy pracovaly na tabákových plantážích 4 tisíce bílých farmářů, kteří dohromady vyprodukovali 80 % všeho tabáku v zemi. Dnes v sektoru pracuje 110 000 lidí." lze trojčlenkou sestavit příklad, jehož výsledkem bude BW-koeficient (KBW). To je koeficient, jímž se udává, kolik černých afrických pracovníků nahradí (momentálně v ČR chybějící) bílé evropské pracovníky.
Pro potřebu výpočtu jsem z výše dvou sklizní učinil učinil jednu (s chybou pod 1%).
tedy:
237 000 tun tabáku vyprodukuje buď 110 000 afrických pracovníků nebo x afrických pracovníků + 4000 afrických pracovníků s evropskými kořeny (v poměru 20% ku 80%)
Platí-li, že 80% produkce (tj. 189.600 tun) vyprodukuje 4000 Evroafričanů, při téže produkci je nahradí 88.000 Afričanů (80% ze 110.000). A prostým podělením získáme BW-koeficient KBW = 22. Tedy jednoho Evroafričana nahradí 22 Afričanů. Pokud pomocí tohoto koeficientu vynásobíme v ČR nezaplněné pracovní pozice, vyjde nám pro potřeby českého průmyslu nutnost importovat 5.874.000 Afričanů (v tomto případě už Čechoafričanů).
Zde zjevně narážíme na limity ubytovacích kapacit (které by samozřejmě šly řešit importem dalších lidských zdrojů, tentokráte do stavebnictví), ale já osobně bych se do podobné akce vůbec nepouštěl, protože z článku [2] je jasné, že organizaci práce i technologické řešení si tam zvolili nové, vlastní a je velká pravděpodobnost, že při těchto počtech by muselo dojít k restrukturalizaci a změně vlastníků také u nás.
Závěrem studie tedy vyzvedávám své jednoznačné NEdoporučení importu těchto pracovníků do Evropy a soukromě dodávám: Nevíte, zda na místo nich není nějak možno přijmout oněch 4000 vyloučených zimbabwských Evroafričanů?
[1] http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/komora-firmam-chybi-300-000-lidi-stat-prichazi-o-desitky-miliard-kc
[2] https://ekonomika.idnes.cz/zimbabwe-tabak-vyvoz-export
PS: Ve své práci jsem zanedbal změnu efektivity pěstování tabáku vlivem změn technologií, neb jsem žádný odkaz na zvýšení produkce tabáku vlivem technologických změn nenalezl.
|
