Sobota, 20. dubna

Jak šel život

muž s brašnou neprošel 20.1.2020

Jak šel život.

 

Narodil jsem se jako dítě náhodného vstřiku. Určitě spadám do poloviční populace této planety. Osud ke mně nebyl milostiv. Matka švadlena, otec zarytý antikomunista, dědek farář. Horší kombinaci lze asi najít, ale mě to stačilo. Už vůbec nebudu zdůrazňovat, že druhý dědeček byl zelinář a vysával svou manželku na 40 arech latifundií, kde pěstoval okurky a rajčata. Vysával jí tak, že jí nepřežil. Soudruzi to ocenili tím, že jí zabavili záhony. Léta plynula. Oběsili Horákovou, já přisával z matčina prsu, aniž bych tušil, není li to protizákonné , ale hlad byl asi větší než strach z kriminálu, ač jsem tenkrát netušil, jaká bohulibá instituce to vlastně je. Mě to vyhovovalo. Zavřeli řezníka, který pro mou matku nikdy neměl ani maso a ani dobrého slova. Zavřeli sousedku, jejíž pes pokousal okresního tajemníka. Bezva! Pak jsem povyrostl. Zavřeli mého strýce, který se nechtěl vzdát svého domu, na který dostal zálusk předseda národního výboru. Začínaly se mi otvírat oči. Čas šel dál. Zavřeli mě, protože jsem měl nevhodnou přezku na řemeni kalhot. Zavřeli mě podruhé, protože jsem neměl občanský průkaz, ale zase na vyvážení situace jsem měl šest piv. Zavřeli mě po třetí, protože jsem chodil s holkou jménem Šárka a při policejní kontrole se jeden hajzl chtěl vpasovat do role Ctirada. Zavřeli mě po čtvrté, když jsem v zelenině vyrobil malinkou scénu skrzevá shnilé banány. Konečně mi došlo, že mám debilní povahu a nezasloužím si svazáckých privilegií. Táhlo se to za mnou jako smrad.,Veksláci, udavači, zloději, lidské kurvy, přisluhovači, lidský odpad, vše kolem mě běhalo v balíku a sociálním zajištění a léta běží dál.

A dnes? Politické svině, udavači, zloději, lidské kurvy, přisluhovači  kolem mě běhají, v balíku a s doživotními rentami, o kterých se nám, slušným lidem nikdy nebude ani zdát. Zvítězili jsme? Ne. Jen to dostalo jinej nátěr.

Používáním tohoto webu vyjadřujete souhlas s ukládáním cookies ve Vašem prohlížeči.