Pátek, 19. dubna

Důchodový systém - udržitelnost

brownova.levandule 23.5.2023

Hned v první větě prohlašuji jsem pro průběžně financovaný důchodový systém. Všechny ostatní formy jako důchodové fondy, kapitálové zajištění můžou fungovat jen jako doplňkové služby a slouží k namazání kapes jiným.

Pár důvodů proč:

  1. Důchodové připojištění negeneruje žádné hodnoty, naopak platíte za to, že se o důchodový fond někdo stará. Tedy vždy musíte zaplatit v průměrů více, než kolik dostanete. Pokud vyberete peníze najednou, k ničemu to není, pokud zvolíte doživotní rentu, nikdo vám ji nebude valorizovat. Podívejte se, kolik byl důchod před 20 lety a kdyby jste dostávali třeba polovinu tehdejšího průměrného důchodu jako rentu, kolik by toto přilepšení bylo dnes...
  2. Důchodové fondy hospodaří pod inflací, tedy přicházíte o peníze už když na důchod spoříte. Ale i kdyby ne, když si představíte že 20 let spoříte na to abyste 20 let dostávali důchod tak abyste mohli dostat důchod z fondu 20000,- musíte do fondu střádat 20000,- Spoření 2000,- měsíčně vám důchod nezajistí.
  3. Státní důchod nemusí být fixní a může kolísat podle produkce země. Pokud země nic nevyprodukuje ani naspořené peníze vám nezajistí nevyrobené zboží. Tedy pokud nás příští generace neuživí produkcí, nemusí nás mrzet, že nás neuživí penězi.
  4. Státní průběžný důchod přerozděluje sice cizí odvody (odvody mladé generace) ovšem bez zatížení poplatky na správu fondů a bez zatížení inflací. Má tedy nejvyšší účinnost (nejde vytunelovat). Proto ta propagace spoření.
  5. Spoříte-li na důchod 40 let a dalších 20 let předpokládáte výběr financí potřebujete 60 let stabilní ekonomiky v kuse. To se ještě nikdy nestalo. Pár let inflace (a dokonce i malá inflace 3% dělá za ty roky své) a ti co si 20 let spořili na tom budou jako ti nezodpovědní, co na to kašlali.
  6. Současná generace by musela vyplácet důchod té předchozí a přitom spořit na vlastní. To by ale neměli z čeho žít, z čeho živit děti. není možné aby současní mladí platili 2 důchodové systémy paralelně. A i kdyby nám to bylo jedno (co je mi po mladých), položilo by to ekonomiku chybějící spotřebou a demotivací mladých.

Nakonec stejně stát těm, co si nespořili dorovná životní minimum nějakými dávkami, ti co si spořili nedostanou nic, protože to nepotřebují.

Používáním tohoto webu vyjadřujete souhlas s ukládáním cookies ve Vašem prohlížeči.