|
Na začátku války na Ukrajině v roce 2022 tu byly rychlé postupy obrněných kolon, výsadky speciálních sil, přesné údery řízenými střelami a letecké údery ruského letectva. Toto se po ruském neúspěchu u Kyjeva rychle změnilo ve fakticky dělostřeleckou válku. Již při prvních týdnech války se ukázalo že výrazně vzrostla palebná síla na bojišti, především proti obrněným prostředkům. V prvních měsících války byly obrněné kolony ničeny protitankovými raketami, ale také přesnou palbou dělostřelectva. Tehdy velice opěvované útočné drony Bayraktar, byly viditelné, ale většinu práce odvádělo dělostřelectvo a týmy s protitankovými raketami. Rusové na ukrajinské obránce prováděly letecké údery a ruské dělostřelectvo palbou se snažilo zničit prakticky každý obranný bod.
Ukrajinská armáda se stahovala především do měst, kde dělostřelectvo nebylo schopno zcela potlačit obranu. Byly k vidění dělostřelecké souboje baterií, které se snažily vzájemně zničit a velkou roli hrála nejen přesnost, ale i dostřel jednotlivých zbraní.
Průzkum jako multiplikátor palebné síly
Již v počátcích konfliktu se ukázalo že situace na bojišti je rozdílná než doktríny armád předpokládaly. Již v této době svou roli hrály hlavně dva faktory a to průzkumné drony a sdílení informací mezi jednotkami. Druhou část uměla pouze ukrajinská armáda díky zpravodajským informacím a velícímu systému darovaného od USA. Každá útočící kolona byla pozorována průzkumnými drony, Ukrajinci tak mohli proti postupující koloně poslat přesně ten typ zbraní který byl potřeba. Ruské kolony byly pod velice přesnou dělostřeleckou palbou a následně narážely na protitankovou obranu vybavenou nejlepšími protitankovými zbraněmi, kterými Ukrajinci disponovali.
Samozřejmě za takového stavu se každý útok stával velice náročným a manévrové operace se rychle zastavili. Pokusy o obrněné protiútoky ze strany Ukrajiny končily podobně. Ruské dělostřelectvo, jediná část ruských ozbrojených sil, které zvládalo základy sdílení informací, mělo vlastní průzkumné drony, palba tak byla velice přesná. Válka tak rychle už v roce 2022 přešla na zákopovou válku. Hlavní palebnou sílu v této době představovalo dělostřelectvo, drony byly především v průzkumné roli a začínaly se používat, především ukrajinskou stranou, na "obtěžování" nepřítele shozy granátů, takto se dorážela především poškozená těžká technika, ale nebyly výjimkou i útoky na pěchotu. Rusové se drony snažili sestřelit systémy PVO a neboje vyřadit systémy elektronického boje. Ukázalo se že systémy jako Pantsir S1/S2 a systém Tor, dokáží drony sestřelovat, ale proti malým kvadrokoptérám, je přesnost zásahu výrazně nižší. Navíc velice levné drony byly ničeny drahými raketami. Kanonová výzbroj u systému Pantsir se ukázala jako málo přesná.
Masové nasazení FPV dronů
Při ukrajinské ofenzívě v roce 2023, došlo prvně k většímu nasazení sebevražedných FPV dronů. Paradoxně hodně viditelné tehdy bylo nasazení ruských FPV dronů, kteří tehdy měli jedinou jednotku "Bobrů", experimentující s nasazením těchto dronů. Většinu práce v obraně však dováděla minová pole, dělostřelectvo, vrtulníky a protitankové rakety. Rusové tehdy začínali nasazovat klouzavé bomby, což vrátilo ruské letectvo na bojiště. Ovšem ukrajinská strana byla s drony mnohem dále, měla na frontě připravené desítky tisíc těchto dronů u mnoha jednotek, které si z velké části šetřila na ruské útočné operace. To se mělo naplno projevit, až s pokusem o ruskou protiofenzívu po vyčerpání ukrajinského útoku.
Již na konci roku 2023 začínal pomalu předobraz dnešního bojiště, když ukrajinské FPV drony měly značný podíl na odražení počátečního obrněného útoku u Avdievky. Stále hlavní problém útoku zůstával, že každý obrněný útok byl ihned monitorován průzkumnými drony a následně proti němu vedena obranná dělostřelecká palba, protitankové obranné oddíly a nyní i početné dronové útoky. Drony již téměř nedovolovaly stahování poškozené obrněné techniky. Na přelomu let 2023/2024 zajistil masivní příchod FPV dronů odražení mnoha obrněných útoků ruských sil. Hlavní roli na frontě stále hrálo dělostřelectvo, ale ukrajinská strana která zápasila s početně slabším dělostřelectvem a nedostatkem dělostřelecké munice, nasazovala stále více FPV dronů.
Protiopatření
FPV drony v této době se soustředily především proti obrněné technice protivníka. I Rusové postupně se snažili také zavést masovější nasazení FPV dronů a hledali protiopatření proti stále většímu množství ukrajinských FPV dronů. Ukrajinské FPV drony se Rusové snažily vyřadit výkonnými systémy elektronického boje, ukrajinští dronaři tehdy uváděli že na bojiště doletí pouze tři z deseti vyslaných dronů. Rusové začali také mezi vojáky zavádět brokovnice, varovné hlásiče přítomnosti dronů a pěchota se více rozptylovala, obrněná technika dostávala velké množství dodatečného pancéřování. Na ruské straně se nedostávaly především malé kvalitní rušičky, pro jednotlivá vozidla či pěchotní družstva.
Ukrajinci na stále častější používání těchto dronů ruskou stranou, reagovali masovým rozšířením malých rušiček, které byly na každém vozidle a mělo je sebou prakticky každé pěchotní družstvo. Ukrajinská strana taktéž postupně rozšiřovala nasazení brokovnic u pěchoty, ale v těchto dobách se bránila u obrněné techniky výraznějším dodatečným pancířům. Západní poradci kritizovali dodatečné pancéřování na ruské straně, s tím že tanky tak ztrácejí část své bojeschopnosti.
Dronové jednotky, na tyto protiopatření reagovaly, umísťováním opakovačů pro zesílení signálu, ještě početnějším nasazení dronů s tím že každý operoval na jiné frekvenci, s tím že ne všechny frekvence byly stejně rušené. Rusové nasazovaly drony Lancet, které měly v konečné části letu vlastní zaměřování, tedy dokázaly snadno překonat rušení. Ukrajinci velice zefektivnili organizaci a taktiku nasazení dronů podél celé fronty. Ukrajinci utvořili samostatné dronové síly v roce 2024. Rusové v tomto zaostávali, až v roce 2025 utvořili jednotku Rubikon, která právě měla vyřešit organizační problémy nasazení dronů a překlenout problém se sdílením informací z bojiště při nasazení dronů.
Drony na optickém kabelu
Velký zlom nastal v zimě 2025, když Rusové začali na bojišti nasazovat první drony na optickém kabelu. Tyto drony znamenaly obrovský zlom a během několika měsíců se úplně změnila celková situace na bojišti. Drony na optickém kabelu nejsou nijak ohroženy systémy elektronického boje, tedy způsob kterým se snažili obě strany vypořádat s hrozbou dronů na bojišti. Rázem prakticky všechny drony doletěly nad frontu, odpadly obrovské ztráty dronů kvůli elektronickému boji. Především drony na optickém kabelu často zničí systémy elektronického boje a otevřou cestu vzduchem ovládaným dronům. Ukázkovým byl ukrajinský útok v kurské oblasti z ledna 2025 ve směru na vesnici Bolshoye Soldatske, kdy každé vozidlo v útočných kolonách mělo silné systémy elektronického boje. Rušení bylo tak silné že Rusové přiznávali prakticky nemožnost přiblížení klasickými FPV drony k útočícím kolonám. Na kolony však záhy zaútočily drony na optickém kabelu, když bylo část vozidel zničeno, rušení zesláblo a klasické FPV drony dokonaly dílo zkázy.
Nasazení těchto dronů bylo velice důležitým prvkem, ruského úspěchu při vytlačování Ukrajinců z Kurské oblasti. Díky dronům na optickém kabelu a lepší organizaci nasazení dronů, se zhroutilo zásobování čelních ukrajinských jednotek. Samozřejmě tuto technologii si rychle osvojila i druhá strana. Rázem neexistoval způsob jak vypudit drony z nějaké části bojiště, větší systémy elektronického boje se musely stáhnout dál od bojiště. Menší systémy elektronického boje již nepředstavují dostatečnou ochranu a obrněná technika která je vždy primárním cílem se musela v roce 2025 prakticky stáhnout z fronty, její nasazení je výjimečné a většinou provázené těžkými ztrátami.
Každý odhalený cíl na frontě je dříve či později zničen, drony, dělostřelectvem nebo leteckým bombardováním přesnými naváděnými bombami. Zvláště ruská vojska když "nasytila" frontu drony, díky jejich tradičně silnějšímu dělostřelectvu a dominanci v letectvu, praktiky již nemůže najít cíle. Proto se dronová vojska začaly hodně soustředit na útoky proti logistice tedy na pozice hlouběji přímo za frontou. V oblasti až 10 kilometrů od fronty je téměř jisté že jakékoliv nekryté vozidlo či voják se stanou cílem útoku dronů, ovšem na mnoha místech se zásobovací vozidla nemohou přiblížit ani 15 až 20 kilometrů k frontě. Dochází k útokům i hlouběji v zázemí, ale ty jsou pro dronové jednotky již velice náročné. Ukrajinci k tomu přidali zaminovávání silnic velkými drony.
Toto ale v roce 2025 změnilo povahu i dělostřelecké války, jelikož hloubka do které začaly drony běžně pronikat je oblast požívaná dělostřelectvem. Dělostřelecké systémy se musely stáhnout dále od fronty, aby se vyhnuly či minimalizovaly hrozbu útoků drony. Tím prakticky skončil souboj dělostřelectev. Děla a raketomety sice dostřelí na frontu, ale již nemůžou vést protibateriovou palbu, jelikož se musí držet příliš daleko. Dělostřelectvo tak na frontu stále střílí dost intenzivně, ale díky tomu že cíle jsou ničeny už drony a v případě Rusů i leteckým bombardováním, je na frontě podstatně méně vhodných cílů. Mnoho zdrojů nyní uvádí většinový podíl FPV dronů na ztrátách na obou stranách. U palby Ukrajinců je poměr vyšší (Ukrajinci udávají až 80%) než u palby Rusů, kteří stále intenzivně používají letecké bombardování a palba jejich dělostřelectva je silnější.
Rozpad frontové linie
Tyto změny způsobily rozpad souvislé obranné linie, jelikož již není reálné držet souvislou linii zákopů, každý bunkr v takové linii bude dříve či později zničen. Linie fronty se nyní skládá ze série opěrných bodů. Obvykle se k tomu využívají vesnice, města, či zalesněné oblasti, kde zástavba představuje určitou ochranu před nepřátelským průzkumem. Zákopy a opevnění musí být vybudované již dříve, je prakticky nemožné budovat nové opevněné pozice přímo na frontě. Průzkum odhalí jakoukoliv ženijní práci a obránci budující opevnění budou zasypáni dělostřeleckou palbou a nestále napadáni sebevražednými drony. To značně omezilo i možnost pokládání minových polí, velice významných při bitvách v letech 2023 a 2024.
Pěchota v obranných pozicích už ani většinou nedrží palebné pozice, často jsou schovaní ve sklepích či podzemních bunkrech a pozorují bojiště vlastními drony a ven jdou bojovat jen pokud se nějaké skupině nepřítele podaří dostat blíže k jejich pozicím. I tak boje pokud k nim dojde jsou velice krátké a jsou to jen střety velice malých skupin pěšáků. Jakýkoliv delší souboj je ukončen útoky dronů jedné či druhé strany.
Městské boje se tímto také proměnily, z urputných bitev o každou budovu se tyto boje změnily na útoky menších skupin pěšáků hledající podobně velké skupiny obránců. Ke střetům dochází tak často velice chaoticky, není neobvyklé že jednotky vzájemně procházejí obrannými pozici protivníka bez povšimnutí. Hlavním cílem je nebýt zpozorován nepřátelským průzkumem.
Obrněná technika je vybavována ještě silnějšími přídavnými pancíři, které představují jedinou možnost ochrany těžké techniky. Úroveň přídavného pancéřování je takové míry že na vyřazení tanku jsou často potřeba desítky dronů v neustále opakovaných útocích. Už i Ukrajinská strana začala vybavovat obrněnou techniku přídavným pancéřováním ve stejné úrovni jako Rusové. Ani jedna strana zatím nepřišla s účinným systémem aktivní ochrany. Ruský systém Arena-M podle všeho v této úloze zcela selhává, sice podle Rusů by měl být schopen již zachycovat drony, ale nadále se na bojišti neobjevil, tedy účinný patrně nebude dobrá. Mnohem spolehlivější je další vrstva pletiva, přivařená na pancíř.
Budoucí vývoj
Drony na bojišti jsou nyní stále vyvíjející se zbraň, stejně jako protiopatření proti nim. V posledním roce kombinace dronů na optickém kabelu a významnému zlepšení organizace dronových vojsk, značně překonala zavedená protiopatření. Pěchota nyní musí operovat po menších družstvech tři či čtyř vojáků, výbava brokovnicemi je na bojišti samozřejmostí. Ruské síly mají týmy co se snaží sestřelovat především velké drony pomocí odstřelovacích pušek a brokovnic. Obě strany zavádějí protidronovou munici do útočných pušek, ale toto vůbec nezajišťuje spolehlivou ochranu a i jen přežití na frontě je i pro pěchotu velice obtížné. Pro obrněnou techniku je vždy jen otázka času kdy bude zničena. To samé nyní platí i pro zásobovací vozidla. Obě strany se snaží logistiku zajišťovat stále více bezpilotními vozítky, ty jsou ale taktéž snadným terčem a není jich dost.
Experimentuje se s možností dronů, které nárazem ničí protivníkovy. Toto do určité míry funguje jen proti větším dronům, u malých sebevražedných jsou výsledky slabé. Přitom hrozba FPV dronů v roce 2026 bude ještě narůstat. Ukrajinci plánují vyrobit 7 milionů FPV dronů, Rusko dokonce plánuje vyrobit téměř 7,5 milionu dronů. Hodně tak nyní bude záviset jak zvládnou jednotlivé strany implementovat nové protiopatření proti sebevražedným dronům. Naděje se vkládají do vývoje protiletadlových "věžiček" s kanony či kulomety, které automaticky přes optické senzory zaměřují cíle. Ale vývoj takových systémů zatím stále trvá s různými výsledky. Laserové zbraně o kterých se v minulosti také mluvilo, zatím nedosahují technické zralosti aby byly účinné na bojišti. Ze světa jsou informace o experimentování se zaměřovači pro pěchotu, které by měly zlepšit přesnost při sestřelování dronů, ale bez výrazných praktických úspěchů. Pro obrněnou techniku je zcela zásadní vývoj spolehlivého systému aktivní ochrany. Vývoj takového systému zatím ale nadále vázne.
Zlepšovat se tak nadále bude především taktika nasazení vojsk na frontě, ale klíčové budou technické inovace. Pokud bude jedna ze bojujících stran schopna přijít, s technickými inovacemi řešící či značně omezující malé FPV drony, získala by velikou výhodu. I tak velké množství FPV dronů přineslo revoluci na bojišti, kdy se změnilo válčení, jak se tomu stalo jen několikrát v historii. Tato změna na bojišti vedla mimo Ukrajinu k překvapivé porážce vojsk Bašára Assada a nyní se začíná projevovat i v dalších konfliktech. Tato změna ve válčení, může způsobit změnu rovnováhy sil v mnohých oblastech světa.
|
