|
Současná epidemie ukazuje které obory lidské činnosti jsou nezbytné a které naopak zbytné pro krizová období, pro přežití. Asi všichni chápou, že potřebujeme
- záchranný systém (složky záchranného systému definovala již Marie Pujmanová ve své trilogii Lidé na křižovatce, Hra s ohněm, Život proti smrti) tedy policii, hasiče, zdravotníky
- dále taky armádu - pro ochranu hranic a pomoc policii, i když tady bych byla opatrná
- a paradoxně vládu, nikoli už parlament
A pak jsou tu běžné profese aby fungovaly některé služby:
- energetika - nedovede si představit, co by se dělo kdyby nefungovala (nejen elektřina ale i plyn)
- zásobování vodou a kanalizace - každý nemá studnu a žumpu
- zásobování potravinami (řidiči kamionů či malých dodávek, jejich logistická centra, řezníci a pekaři, prodavačky
- veřejná doprava
- sítě čerpacích stanic včetně jejich zásobování a výroby paliv
- bankovní sektor - abyste mohli v obchodech platit
- odvoz odpadků - ano, i ti popeláři
- pracovníci telekomunikací a radiokomunikací (telefon, internet, televize, rozhlas) - neplést s herci
Bez čeho se v krizi obejdeme je "zábavní průmysl":
- kina,
- divadla,
- veřejné domy (nevěstince)
- welness a sportovní centra
- restaurace a bary
- módní průmysl a jiné formy umění
Povšimněme si jak se důležitost jednotlivých odvětví odráží v ohodnocení lidí, kteří v daných oborech pracují, kde najdeme nejlépe placené profese
Cestovní ruch je při tom odvětví zábavního průmyslu s obrovskou ekologickou zátěží a jak se ukazuje i bezpečnostním rizikem v době epidemie. Nic neprodukuje, ale neuvěřitelně to zatěžuje planetu. Je s podivem že EU dokázala zároveň investovat do cestovního ruchu a přitom chtěla omezovat emise a ekologickou zátěž.
Věřím, že tato celosvětová krize svět změní. Nevím jestli je to dobře nebo špatně, ale k normálu před krizí už se nevrátíme a cestovní ruch je podle mého nejohroženější odvětví, jakkoli zaměstnává asi milióny lidí na planetě.
|
